Vážení Cimrmanolozi!

S velkým potěšením jsem objevil a s nemenším nadšením bádám internetovský materiál týkající se Járy da Cimrmana. Následující příspěvek jsem v prosinci r. 1995 zaslal do redakce domovské stránky JdC, bohužel tato stránka nebyla od té doby aktualizována. Dovolte mi proto podělit se o výsledky vlastního bádání alespoň na tomto místě.


Cimrman hasičem v Maďarsku

Přes ohromné množství nově nalezených materiálů, týkajících se působení Járy da Cimrmana, nejvzrušujícím otazníkem zůstává i nadále jeho podobizna. Všichni si dobře pamatujeme úsilí prvních Cimrmanových badatelů o nalezení nějaké obrazové památky o mistrovi. Z těchto materiálů se doposud zdal býti jedním z nejcenějších snímek pořízený na sjezdu rakousko-uherských OSI, který je ovšem pro nadměrný počet zvěčněných osob velmi těžce vyhodnotitelný.
Mnohaleté pátrání v Budapešťských archívech však přineslo své ovoce. V místním časopise "Rákosheďský požárník" jsem totiž objevil fotografii členů dobrovolného sboru, která by mohla učinit definitivní tečku (anebo udělat alespoň další čárku) za touto řekneme si upřímně nás všechny trápící nejistotou.
Cimrman totiž působil krátce i zde, v hasičském sboru kdysi malé Rákoshegy, tehdy pouze přilehlé vesničky, dnes již plnou mírou k Budapešti patřící čtvrti. Dokladem tohoto faktu je následující fotografie.

Několik poznámek, týkajících se pobytu a působení Járy da Cimrmana ve zdejším sboru. Především, hned zkraje byl Cimrman nucen změnit dočasně své křestní jméno. Jára totiž v Maďarštine znamená "zasluhuje si", což jako představení se či oslovení bylo naprosto nevhodné ("zasluhujete si Cimrmana" jakožto představení se cizímu člověku -i přes veškerou sympatii, kterou jeho osoba vzbuzovala- působilo příliš vtíravým dojmem). Také příjmení -v zájmu dokonalé asimilace- Cimrman malinko pozměnil. Obě změny se nemalou mírou podílely na tom, že uplynula tak dlouhá doba než se mi podařilo zjistit, kdo se vlastně pod jménem Cimrházi János skrývá.

Naštěstí Cimrman asimilaci nepřehnal do takové míry, že by si nechal narůst pro Maďary typický knír nebo dokonce vous. Tato skutečnost může usnadnit jeho ztotožnení na základě onoho tajemného, Mona Lisovského úsměvu, který se zdá být jednou z horkých stop soudobého bádání. Aniž bych chtěl ovlivnit kolegy-badatele, dovoluji si v krátkosti shrnout několik poznatků, které mohou pomoci zúžit kruh osob, mezi nimiž se Cimrman nachází, resp. rozšířit kruh těch, mezi nimiž definitivně není.

Jak z podtitulku vyplývá, fotografie byla pořízena v počátcích třicátých let, tedy v době, kdy Cimrman už nebyl vyložený mladík a měl tedy nějaký ten požár resp. uznání za sebou. Z tohoto hlediska nepřicházejí v úvahu mladíci povalující se v popředí a vůbec všechny osoby, které nejsou vyzdobeny aspoň jednou medailí. Vyloučit lze také všechny pány s knírkem, zvláště pak pána stojícího uprostřed, protože ten jednak nemá medaili a za druhé svým vzezřením připomíná spíš Charlie Chaplina než Monu Lisu.

Hasicí přístroj, nacházející se uprostřed snímku byl sice v době Cimrmanova příchodu do Rákoshegy už dávno vynalezen (ba na snímku už připadá až zastaralý...) avšak Cimrman ho doplňuje kompresorem na stlačený vzduch, původně navrženým pro překlad zdrojového kodu C. Kompresor byl s úspěchem používán ke dmychání ohně a tím zkrácení doby požáru v případech, kdy už stejně nebylo co zachraňovat... Můžeme proto klidně vyloučit oba původní vynálezce, kteří si v návalu pýchy sedli přímo za Cimrmanem zdokonalený přístroj. (Cimrman, proslulý svou skromností, by se nikdy nedopustil nehoráznosti, přivlastnit si vynález, jež mu nepatří...) Na snímku se nachází taky můj -tehdy ještě mladý- pradědeček (v první řadě třetí zleva), o kterém se v rodině tvrdilo, že byl s Cimrmanem jedna ruka. Nelze proto vyloučit medailisty sedící v jeho okolí ba ani možnost, že v den pořízení snímku měl Cimrman volno, anebo že zrovna někde hasil...

Na závěr bych chtěl polemizovat s kolegou Atkinsonem, který se domnívá, že slovo "blues" je odvozeno od křestního jména Bély Bartóka. Pravdou je, že Cimrman Bartóka -který tou dobou bydlel právě v Rákoshegy- pravidelně vyhledával ale přátelé, nezapomeňme, že to bylo na přelomu třicátých let, kdy se blues v Americe již léta hrál!


Připomínky zasílejte na adresu Maďarského Ústavu Cimrmanologie: ( Magyar Cimrházikutató Intézet )


Zpět